V sobotu jsme byli doma bez pánečka a protože se po obědě vyčasilo, panička se rozhodla, že bysme mohli vyrazit na nějakou procházku. Jako nejideálnější ji připadly rybníky v Mariánském údolí. Tam ještě Clark nebyl a mě to bylo celkem jedno, jen abych nejel autobusem moc dlouho.

Dostali jsme na čumáky náhubky a za chvilku už vystupovali na konečné. Oba jsme byli jak v tranzu...tolik nových pachů...

Clark se choval jak naprostej pitomec a štěkal na všechno živý, co bylo kolem, nejdřív se těch koziček lekl, ale pak je pěkně seřval, paničce se to moc nelíbilo, tak ho raděj odtáhla.

Konečně jsem přišli k prvnímu rybníku, kačeny tu jsou už docela dost ochočený, takže hned na začátku jich bylo pěkné hejno, každej je tam totiž krmil, Já na ně koukal pěkně zvrchu, ale Clark si na zídku musel vyskočit a pár jich vyplašil.

A opět paniččina mánie, museli jsem p´pzpvat na kdejaké kládě, stromu, no prostě na všem, co přišlo paničce zajímavý...přitom mě se voda hodně líbila, sice jsem do ní nechtěl vlézt (stejně tam byli policajti a pokutovali), ale břeh jsem si očichával velice důkladně.

Tady najednou panička zastavila a na Clarka zařvala, že se nemá hejbat...no co neudělal, jak kačeny uviděl, tak na ně blafl...a panička aa ještě jedna paní měli po fotce kačen na břehu, no co chcete po puberťákovi, že?

U druhýho rybníka bylo taky pár kačen na břehu, ale zatáhlo se a začalo trochu pršet.  panička zhodnotila, že je to jen jeden mráček a že se půjdeme podívat na zříceninu Horákovského hradu.

Clark byl za chvíli špinavej jak čuně a i mě se povedlo v něčem voňavém nepozorovaně vyválet (no doma jsem šel hned do vany, aby mě to nebylo líto, že tam Clark musí taky).

Panička fotila krajinu okolo rybníka a moc se jí líbily odrazy stromů a nebe na hladině.

Ale to už jsme dorazili k odbočce do lesa, kam vedla cesta ke zřícenině, no bylo tam samozřejmě bláto, protože den a noc předtím vydatně pršelo. Ale panička nedbala a šla dál. Nafotila si pár kamenů a už jsme vyrazili zase zpátky. Stálo jí to za to?

Pak holky nenapadlo nic jinýho, než, že nás pokropí vodou a to i mě, brrr, ta je ale ledová...

Tak co, už jdeme domů? Myslím, že bylo docela na čase, začaly se přihánět černý mraky a byla slyšet z dálky bouřka. No jasně, že jsme zmokli, ale nám to nevadilo, hlavně, že byla konečně jiná vycházka než po sídlišti. V autobuse sem musel jet na zemi...tsss

Doma si panička myslela, že dáme pokoj  a budeme spát, ale my si nacpali pupky a začali zase blbnout...prej jsme k neutahání, kdo je tady unavenej? My rozhodně nee

zpět